Date: 2020-09-30 20:00:00 Tags: software Desc: V cem se lisi starodavny Unix od modernich operacnich systemu. # Unikatni UNIX Narazil jsem na youtube na videa pana jmenem Matt Samudio, ktery mnohem vystizneji vyjadril to, o cem se tu snazim ponekud neobratne psat. Ctenar hovorici anglicky necht cerpa rovnou ze zdroje. Matt pouziva operacni system jmenem Slackware, jednu z nejstarsich linuxovych distribuci. Linux je podle neho pokus prenest unixovskou uzivatelskou zkusenost na moderni osobni pocitace. ## Filozofie Unixu Vyraz "unixovska uzivatelska zkusenost" zni asi divne. Koneckoncu pro vetsinu lidi je pocitac obrazovka, kde pomoci ukazovatka (mysi) macka (klika na) male obrazky (ikony), ktere se pak otevrou do velkych obrazu (oken) obsahujicich nastroje, se kterymi pak pracuje a ktere v jadru funguji dost podobnym zpusobem. To je popis grafickeho prostredi, jehoz nejznamejsim predstavitelem jsou Windows. Spolu s Mattem zde budu davat do kontrastu "unixovskou" a "windowsovskou" uzivatelskou zkusenost. Klikaci ikony a okna existuji pod Linuxem a dalsimi derivaty Unixu take a naopak starsi nebo profesionalni uzivatele jeste znaji cernou obrazovku s blikajicim kurzorem, stary dobry DOS, ktery v principu funguje stejne jako unixovy terminal. Takze nejde o porovnani terminal vs graficke prostredi, byt v unixovskych distrech se terminal vyuziva mnohem vice nez pod Windows. Jde spis o zakladni design ci filozofii daneho prostredi. Pocitac sam o sobe nic moc neumi. Aby k necemu byl musi existovat nastroje, ktere cloveku umozni vykonavat cinnost, ktera ho dovede k pozadovanemu vysledku. Temto nastrojum rikame programy a lze k nim pristupovat ruznym zpusobem. Unix prisel s timto pojetim: - kazdy z techto nastroju at dela jednu vec, jednu cinnost a dela - nastroje at lze retezit tak, aby mohly vykonavat komplexni ji dobre, cinnosti. To je zakladni filozofie Unixu, kterou se vyvojari snazili vtelit do Linuxu, BSD a dalsich unixovskych systemu. *) Ve skutecnosti je unixovska filozofie slozitejsi, nikoliv pouhy abstraktni model reseni problemu, ale vychazi z prakticke zkusenosti a zameruje se na programovani. Vice informaci viz toto video Brodieho Robertsona. ## A Windows Porovname-li unixovskou uzivatelskou zkusenost s windowsovskou uzivatelskou zkusenosti, muzeme si povsimnout rozdilu. Unix nabizi celou radu zakladnich nastroju a ocekava ze strany uzivatele urcitou zvidavost a kreativitu, nebot je na nem, jak zkombinuje tyto jednoduche nastroje, aby se dopracoval k pozadovanemu vysledku. Naproti tomu od uzivatele Windows se ocekava urcita pasivita. Vyvojari v zasade vymysli za uzivatele, jakym zpusobem ma uzivat poskytovane nastroje, a tuto zkusenost uzivateli nabidne. Lepe receno vnuti, nebot uzivatel casto nema jinou volbu nez prijmout, co vymysleli lide chytrejsi nez on. Tim nerikam, ze je to _a priori_ spatne. Jen poukazuju na to, ze to neni jediny zpusob, jak pouzivat pocitac, resp. operacni system. Linux a dalsi unixovske systemy maji primarne textove rozhrani, tzv. CLI cili _command line interface_. Graficke rozhrani, tzv. GUI cili _graphical user interface_, nejcasteji X Window (neplest s Windows) je volitelne a neni nutne ho instalovat. Predevsim na serverech bezi unixovske systemy bez grafickeho rozhrani. Windows sice maji DOS (PowerShell), ale jsou postavene nezavisle na nem. Windows jsou v jadru graficky system. Oba pristupy maji sve silne a slabe stranky, ale rozdil, ktery chci zduraznit, je v tom, ze design Windows nepocita s tim, ze by nekdo chtel system pouzivat bez grafickeho rozhrani. Jinymi slovy Unix je _spis_ jako stavebnice, Windows _spis_ jako monolit. Neni uplne fer je porovnavat, protoze pouzivaji odlisne metody. Unix je take mnohem starsi a byl puvodne vytvoren pro uplne jiny hardware. ## Napodobenina Docela dlouho mi trvalo, nez jsem docenil prednosti unixovskych systemu. Jednim z hlavnich duvodu, tedy krome toho, co se nachazi mezi klavesnici a zidli, je fakt, ze zejmena linuxovske distribuce se snazi napodobovat uzivatelskou zkusenost Windows. Nektera linuxovska "distra" vedome o podobnost s Windows usiluji, aby se uzivatelum Windows usnadnil prechod na Linux. Take mnoho _youtube recenzentu_ Linuxu se soustredi hlavne na instalaci systemu, jak snadne to bylo, jako dlouho to trvalo, pripadne jake problemy se behem instalace objevily. A dale na novinky, vychytavky a defaultni kombinaci GUI aplikaci. Mnohe z techto aplikaci funguji i pod Windows (napr. Gimp, Inkscape, Scribus), coz jeste vice posiluje dojem, ze recenzenti i tvurci dister chteji rici "podivejte se, umime totez co Windows a jeste neco navic." Mozna je to i pravda. Desktopove prostredi zvane KDE umi vsechno co graficke prostredi Windows a jeste par vychytavek k tomu. Vychytavek, ktere jsem asi nikdy nepouzil a vetsina uzivatelu Windows patrne potrebovat nebude. A v tom vidim problem. Linux, predevsim hlavni linuxove distribuce se snazi konkurovat Windows tim, ze usiluji byt windowsovstejsi nez Windows samotne. Nastesti to neplati plosne. Distra jako zmineny Slackware, Arch, Gentoo, Void, Alpine a mnoha dalsi, vcetne vetsiny BSD se drzi osvedcenych unixovskych principu. Take ne vsichni youtuberi jedou podle vyse popsane sablony. Viz kanal Luka Smithe. ## Jak na to? Jsem sice dlouholety uzivatel OpenBSD, ale nepovazuju se za natolik osviceneho, abych psal nejake manualy nebo provozoval online poradnu. Mattova, Lukova videa (a mnoha dalsich lidi) jsou v tomto smeru uzitecnejsi. Presto par doporuceni, jimiz se sam ke sve vlastni skode casto neridim. Predne nebat se terminalu. Naucit se pouzivat textove editory, predevsim vi(1), ktery je casto soucasti zakladniho systemu. Naucit se alespon trochu skriptovat, pouzivat sed(1), awk(1) a dalsi. Je sikovne psat si skripty na opakujici se ukony. Konfiguracni soubory dokazou prizpusobit program potrebam uzivatele, vlastni klavesove zkratky mohou vyznamne urychlit praci. Neskodi seznamit se trochu ze zakladnim systemem, mit predstavu o programech, ktere jsou standardne jeho soucasti. A vyuzivat man(1). Zejmena u BSD jsou manualy kvalitne zpracovane a casto uvadi priklady. Takto ma clovek dokumentaci stale po ruce a nemusi nic hledat na internetu. Je pravda, ze cist manualy, jez jsou navic v anglictine, vyzaduje urcite usili, ale clovek se aspon neco nauci. ## Na zaver Nerikam, ze je Unix svetlo na konci tunelu, ani ze je pro kazdeho. Vyhody, ktere v nem vidim ja, nemusi spouste lidi pripadat podstatne. Ale jsou realne. => https://www.youtube.com/watch?v=HsSjqcRdZ6E&list=PLnxWfoLB3vcpjDffNaQ-tJw2ERp5dpsqo [Matt Samudio] => http://www.slackware.com/ [Slackware] => https://www.youtube.com/watch?v=jfSIGn-lEBs [Unix Philosophy Is More Than Just A Simple Slogan] => https://www.youtube.com/channel/UC2eYFnH61tmytImy1mTYvhA [Luke Smith] => https://www.openbsd.org/ [OpenBSD] => https://man.openbsd.org/vi.1 [vi(1)] => https://man.openbsd.org/sed.1 [sed(1)] => https://man.openbsd.org/awk.1 [awk(1)] => https://man.openbsd.org/man.1 [man(1)] => 2020-09-29-foss.html [FOSS]