Date: 2020-09-29 20:00:00 Tags: technologie software svoboda Desc: Proc povazuju svobodny software za dobry napad? # FOSS V predchozim vstupu jsem psal, ze tento web pisu rucne v textovem editoru. Jako desktop i server pouzivam OpenBSD, kde jednim z nejdulezitejsich pracovnich nastroju je terminal, oblibena cerna obrazovka. Proc pouzivat obskurni programy, ktere se spousteji z prikazove radky? Stejneho vysledku bych mohl dosahnout s jinym SW, ktery bezi na nejakem beznem operacnim systemu, napr. Windows. Existuji generatory statickych stranek jako Jekyll nebo Hugo. Existuji webove sluzby jako Wordpress nebo Medium, kde lze behem par hodin zprovoznit profesionalne vypadajici i fungujici webove stranky, firemni prezentace a blogy. Proc investovat mnoho hodin studia a usili do vytvareni webu, ktery se co do vzhledu i funkcionality nevyrovna vyse zminenym programum ci sluzbam? Vratme se na chvilku k OpenBSD. Technicky jde o jeden z oblibenych operacnich systemu z rodiny BSD. Neni to Linux, ale s Linuxem ma spolecneho predka, Unix. Proto se vetsina programu na Linuxu a BSD prilis nelisi. Vypadaji a funguji stejne. Potomci Unixu, Linux i BSD, mely to stesti, ze se jejich vyvoje a distribuce chopili lide, kteri nechteli, aby zdrojovy kod Unixu zustal nekde za zavrenymi dvermi. A tak vznikla myslenka _open source_. ## Co je FOSS? Mnoho operacnich systemu i uzivatelskych programu nalezi do rodiny FOSS cili _Free and Open Source Software_. To znamena software, ktery lze svobodne kopirovat, studovat a menit. Zdrojovy kod se sdili a lide, casto dobrovolne, spolupracuji na vyvoji programu vydavanych pod jednou z FOSS licenci. Neznamena to, ze FOSS je vzdycky zdarma, ale casto tomu tak je. Vyhody a nevyhody FOSS jsou vyjmenovany na vyse uvedene wiki. Naproti tomu uzavreny, proprietarni software je vyvijen za zavrenymi dvermi, tzn. ze ke zdrojovemu kodu nemaji lide zvenci pristup. Na verejnost se dostane pouze binarni kod, ktery funguje, ale neni citelny. Clovek si proste koupi software a ten pouziva. Stoji to sice penize, nekdy dost penez (hlavne v prumyslove sfere), ale za ty penize zase od vyvojaru obdrzi podporu, firma muze zaplatit tym vehlasnych inzenyru apod. Vsechno, co si clovek v realnem socikapitalismu muze predstavit pod pojmem profesionalni produkt a servis. V cem je tedy problem? ## A zase to soukromi Je bajecne, kdyz program dela to, co po nem clovek pozaduje. Nemusi to tak byt vzdycky, dokonce ani u "profi" softwaru. Ale co kdyz navic dela neco, co po nem clovek nechce? Kdyz neni k dispozici zdrojovy kod programu, nikdo (krome vyvojaru) presne nevi, co vsechno program vlastne dela. A muze delat cokoliv! To neni zadna akademicka debata. Vi se, ze proprietarni (uzavrene) operacni systemy nekam odesilaji nejaka data. Vi se, ze mobilni telefony delaji totez v jeste vetsim meritku. Navic k mobilnimu telefonu clovek nema _rootovsky_ (administratorsky) pristup, ac je to zarizeni, kteremu jsou sverovany spousty velice osobnich, az intimnich informaci. Utok na soukromi je jedna z veci, ktera hovori ve prospech FOSS, protoze otevreny software predstavuje v tomto ohledu mensi riziko. Ale ja vidim jeste obecnejsi problem, ktery presahuje odvetvi pocitacu a softwaru. ## Delba prace vs autarkie Podivejme se na automobilovy prumysl. Pred par desitkami let se vyrabela auta, ktera si clovek mohl opravit doma na kolene (ne, ja nejsem ten typ, ale znam par takovych). A dnes? Dnes uz je neopravuji ani autoservisy. Opravovat veci je obchodni model, ktery se prezil. Dily se vymenuji, protoze sluzby jsou byznys budoucnosti. Jiny priklad: kdybych si mel vybrat mezi 50 az 100 let starym vesnickym domkem a automatizovanym domovem z nekterych filmovych dystopii budoucnosti, vybral bych si to prvni. Dokonce netouzim ani po nizkoenergetickem ci pasivnim domku postavenem z netradicnich materialu, o kterych nevime, jak se budou chovat za 50 let. Chci byt schopen sam si zatlouci hrebik do zdi a sam si vymenit zarovku. Nechci specializovane vsehoschopne firmy na opravu me hlasem ovladane domacnosti. Stourat se ve vecech, opravovat je, rozumet, jak funguji, z toho velky byznys nekouka. Proto se veci musi delat komplikovane, aby k nim bezny uzivatel nemel pristup, aby mu nepatrily, i kdyz si je koupi. Z urcite perpektivy se jevi tento fenomen jako urcita forma vyvlastneni. Mezi socialismem a kapitalismem neni zas tak velky rozdil. Nicmene nemluvim o nejakem iluminatskem spiknuti. Pricinou je spis urcita mentalita dodavek "na klic", ktera nyni prevlada. Zakaznici nechteji nic resit, o nicem premyslet, nic nastavovat. Chteji proste vec dostat funkcni tady a ted a hotovo. Ale uzivatel, ktery nemusi nic resit, take nic nevi. Pokud nevim nic o svem pocitaci, o svem dome ci aute, je to, jako bych je ani nevlastnil. Ano, mam na to bumazku, dokud to funguje, tak to pouzivam, ale kdyz se to rozbije, zustane mi jenom hromadka jednicek a nul, kovovych soucastek a cihel a malty. Jsem jako kral, ktery predal vladu spravci. Moje dominium ridi nekdo jiny - servisak, ajtak apod. Zpatky k softwaru. Pokud jde o praktickou ukazku vyvlastneni, podivejme se treba na Adobe Creative Cloud, konkretne Indesign: v momente, kdy prestanu platit poplatky, nemohu pouzivat Indesign a ztracim moznost nakladat se vsemi soubory, ktere jsem v nem vytvoril. Nelze je totiz ani otevrit. Nativni soubory Indesignu nejdou v jinem programu otevrit. Vetsinou nejdou ani otevrit ve starsi verzi tehoz programu. I kdyz soubory stale lezi na mem disku, jsem ve skutecnosti jejich vlastnikem? Nebo je to jen zmet jednicek a nul, ktera se nijak zvlast nelisi od okolniho prazdneho diskoveho prostoru? Obavam se, ze to druhe. Puvodni krabicove verze Indesignu mely jednu velkou vyhodu: sice starly, ale dokud se daly nainstalovat na nejaky operacni system, uzivatel je mel stale k dispozici a s nimi i vsechny soubory, ktere jsem v nich vytvoril. Delba prace prinasi mnoho vyhod, vic se vytvori, vic se vydela a clovek zije ve vetsim komfortu. Tzn. nemusi se starat, nemusi myslet, musi se pouze specializovat na nepatrny usek reality, kde se od neho ocekava nejaky vykon. A jako zakaznik musi vlozit zpatky do obehu sve penize a nechat si vyuctovat vymenu zarovky jako profesionalni sluzbu. Proti tomu stoji ideal _autarkie_, tedy sobestacnosti. Je to ideal nemene problematicky, ale v soucasnosti se kyvadlo az prilis vychyluje ve smeru delby prace. Pokud clovek nechce byt pouhou pracovni a konzumni jednotkou a chce si zachovat trochu sebeucty, musi si trochu zaspinit ruce a trochu zamestnat sede mozkove bunky, jak rikaval Poirot. ## Co z toho plyne? Proto jsem vdecnym uzivatelem FOSS. Diky nemu jsem jeste (alespon trochu) panem sveho pocitace. Moje OpenBSD je maly, ale ne zcela minimalisticky kus softwaru. Zabira nepatrne mista na disku, nepatrne pameti a po spusteni bezi par procesu, o kterych lze pomerne snadno zjistit, proc tam jsou a co delaji. Uz v zakladni instalaci je system funkcni a rozumne nastaveny. Jsou taci, co doinstaluji Firefox a funguji. Pokud se zaklad nekomu prece jen zda prilis minimalisticky, je mozne si do pul hodiny poskladat jednoduchy _graficky desktop_, ktery zvladne vetsinu beznych ukonu, ktere od pocitac ocekavame (maily, fotky, multimedia, tabulky, text). Cisty desktop pak zabira asi 140 MB RAM. Pro porovnani: Windows 7 na moji pracovni stanici zabiraji po spusteni (bez dalsich programu) asi 2 GB RAM a procesu tam bezi nepocitane. Povazuju za pozitivni jev, ze hranim si s FOSS proniknou IT znalosti a dovednosti mezi obycejne smrtelniky. Me osobne pomahaji nabyte znalosti v zamestnani, pri praci na Windows. Dokonce nyni dokazu ocenit jiste prednosti Widli a objevil jsem tam mnoho veci, o kterych jsem nemel ani tuseni, ze existuji (napr. tiling). A nakonec pro nas chlapy je prirozene mit nejake hobby, neco zkoumat, objevovat, predelat, podelat a znovu predelat. Profesionalni produkty a sluzby maji sve misto, ale amaterismus ma sve kouzlo. A ja mam dojem, ze profesionalove dnes kecaji do prilis mnoha veci. => 2020-09-28-internetova-kontrarevoluce.html [Internetova kontrarevoluce] => https://www.openbsd.org/ [OpenBSD] => https://en.wikipedia.org/wiki/Free_and_open-source_software [Free and Open Source Software]